???

Nebylo to náhodou něco podobného jako http://www.jeskynar.cz/technicka-sekce/clanek/male-opomenuti-ktere-vyust.... Zatížená mailonka se většinou samovolně neotvírá ani tahem ani o oděv. Při správním lezení je většinou mimo i popruh stupačky. Když se delta mailona drobet "natáhne", pravě tím, že byla zatížena otevřená, jde zašroubovat už navždy hůře. P.s. Nešlo by příspěvek přesunout do "Technické sekce"?. francimus

Pro mě to bývala docela běžná věc. Bohužel nepíšeš jestli majlona byla duralová nebo ocelová. Mě se to stávalo u duralové úplně bežně, když jsem lezl s pinglem z nějaké hluboké propasti. Někdy jsem to musel dotahovat třeba každých 100 m. Při výstupu totiž majlona bývá cyklicky odlehčována, když si stoupáš do pedálu. Matice se pak tře o oka sedáku (já používám sedák samoděl a oka mám z popruhu), o overal, o karabinu od pinglu a různě se při výstupu v sedáku celá protáčí. To může být důsledkem toho, že se matice poměrně rychle vyšroubuje. Nikdy jsem nevysledoval, co to přesně způsobuje. Vyřešil jsem to výměnou majlony za normální ocelovou (cena, životnost), která poměrně rychle zrezne a jde pak šroubovat velice ztuha. Také je důležité celý sedák dobře dotáhnout, aby seděl na těle a nemlel se. To mohl být také důvod, pokud jej měla přítelkyně půjčený, nemusel jí sedět.

Doporučuji důrazně používat ocelová (ne nerezová) déčka do centrálu, zvlášť pro intenzivní používání. Duralovým se velmi rychle obrušují závity (neustálým šroubováním, zvlášť pokud to vyválíte v písku), které jsou zásadním nosným prvkem celého déčka. Nerezové, které lze také sehnat, zase mají velmí nízké tření, takže hrozí jejich samovolné rozšroubování.

No tak ji nech "zapařit" párkrát v pinglu se zabahněnejma cajkama ať se trochu "chytne" :-) Pak v kombinaci s klíčem (budeš ho potřebovat hlavně k povolení :-) je to určitě z bezpečnostního hlediska ideální věc:-)

Taky k tomu něco napíšu. Už jsem používal D-čka duralová, ocelová i nerezová. Duralové mám ještě před-převratové a vždycky se šroubovalo volně. Pak se začalo proslýchat varování, že dural je křehký a někde v Polsku to někomu prasklo.

Pořídil jsem si ocel - obyčejnou - a poměrně záhy se zdeformovalo sice na první pohled nezřetelně, ale tak, že od té doby jde utáhnout jenom klíčem (což mě v první chvíli štvalo, ale pak jsem si uvědomil, že je to vlastně pojistka proti samovolnému otevření).

 Nakonec jsem si koupil D-čko nerezové, protože když člověk musí pár dní nechat lezení mokré v batohu, tak to obyčejné vypadá hrozně. Nerezové jsem prakticky vůbec nemusel čistit - z hroudy ostatního zkorodovaného materiálu pořád leskle svítí. Co se týče závitu, dopadlo to podobně jako ta předchozí. Nějak se zdeformovalo a jde utahovat jenom klíčem (podotýkám, že jsem ho nikdy nezatížil vyloženě rozšroubované). Vypadá to, že ocelové jsou obecně tvárnější než duralové, a z ocelových je tvárnější nerez. Pokud nerozhoduje váha, je nerezové ideální - vydrží navždycky.

Nakonec jsem se vrátil zpátky k duralu kvůli váze. Kromě toho jsem viděl zajímavý úkaz, kdy během akce v Kačné jámě se Honzovi Enčevovi nějak zasekl závit v polorozšroubovaném stavu - matice s protilehlým závitem se přibližně dotýkaly, ale nezabíraly do sebe. Bylo jasné, že musí z centrálu vyndat sedák a použít nějakou jinou maillonu. Kvůli zaseklému závitu nakonec duralové D-čko rozpáčili a úplně zdeformovali, přičemž nic neprasklo.

Jinak, klíč 17-13 by měl ssebou nosit každý speleoalpinista stejně. Může se stát, že někde objeví povolenou plaketu a měl by jí být schopný dotáhnout. To se prostě stává.