- Pro vkládání obsahu do této skupiny se musíte registrovat nebo přihlásit.
Kdokoliv po přihlášení může psát do tohoto magazínu. Záměrem je vytvořit živý internetový časopis o jeskyních, jeskyňaření a jeskyňářích, který nebude příliš svazován formálností. Můžete tak upozorňovat na aktuální dění, odkazovat na zajímavé články o speleologii nebo publikovat zajímavosti ve Vašem okolí či výsledky činnosti Vaší skupiny. Můžete napsat o tom, kde a s kým jste jeskyňařili a nemusíte k tomu mít založené samostatné stránky.
V neděli dne 25. dubna 2010 se bude v Ochozské jeskyni (v perle jížní části Moravského krasu) provádět veřejnost ke dni Země.
Městské kulturní středisko Adamov na ul. Opletalova č. 22 připravilo na den 15. března přednášku Antonína Tůmy na téma "Amatérská jeskyně - nejdelší jeskynní systém ve střední Evropě".
Začátek v 17:30 vstupné 30,- Kč
Zajímavé čtení na neděli http://blanensky.denik.cz/nehody/jeskynare-vydesila-v-podzemi-neznama-prisera.html
Pozn. redakce: Autorem tohoto textu je Vojtěch A. Gregor-Celofán.
Psáno ke 40. výročí události.
V poslední době se na mne obrátila řada kamarádů jeskyňářů a dalších osob se žádostí o moje vzpomínky na záchrannou akci v Amatérské jeskyni r. 1970.
Od tragedie v Amatérce letos uplyne 40 let. Řada přímých účastníků – a tím nemíním pouze jeskyňáře – už není mezi námi, další stárnou a vzpomínky rozmazává neúprosný čas. Vzhledem ke skutečnosti, že v článku Jana Daňka, šéfa týmu záchranářů Hlavní báňské záchranné služby Ostrava-Radvanice na záchranné akci Amatérka (Záchranář, říjen 1970) není mimo mne jmenována žádná jiná osoba, považuji za vhodné prezentovat můj pohled na záchrannou akci pamětníkům i těm mladším. Současně tak doplňuji Daňkovu zprávu a článek R. Burkhardta a P. Ryšavého, Tragédie v Amatérské jeskyni (Československý kras, roč. 23 (1971), str. 49-53).
Pozn. redakce: Autorem tohoto textu je Vojtěch A. Gregor-Celofán.
Od počátku tohoto roku se v mojí Inbox množí dopisy s dotazy na můj názor na publikaci Ladislava Slezáka, Jeskynní perly Chárónovy (Muzeum Blansko, 2009, 96 str.). Tímto příspěvkem se snažím odpovědět tazatelům a informovat širší jeskyňářskou obec.
Ladislava Slezáka znám od r. 1965. Vážím si ho jako krasového badatele stejně tak jako geologa. Ve svojí připravované monografii o Macoše a macošských jeskyních k němu referuji na mnoha místech a vždy v pozitivním světle. Nekamarádili jsme se, pravda, ale náš vztah byl vyvážený se vzájemným respektem. Byl to L. Slezák, kerý ve funkci ředitele organizace Moravský kras Blansko, provoz a výzkum jeskyní (MK), “dal zelenou” a podporu našemu detailnímu průzkumu a výzkumu Macochy (Výzkumná skupina Macocha, VSM, 1969-1974). Zaměstnal mě jako sezónního průvodce na Punkvě v létě r. 1970, kdy mně politicky a situačně nebylo zrovna dobře. Za jeho ředitelství jsem měl volný přístup do Sloupsko-Šošůvských jeskyní, kde podporoval můj hydrologický výzkum. Také mu děkuji za osobní věnování ve výše zmíněné knížce, “Celdovi za moře se vzpomínkou autor, Vánoce 2009”.
Vždycky jsme měli za to, že nehody, ze kterých plyne nějaké poučení, či které mohou zvýšit motivaci k bezpečnému chování, by se měly veřejně zhodnotit. Mezi horolezci a horskými turisty je takovou vzorovou publikací třídílná řada Bezpečnost a riziko na skále a ledu od Pitta Schuberta, ale ve speleologii nic podobného neexistuje. Protože jsme se zhruba před týdnem dověděli o katastrofě, která postihla jeden z trvalých bivaků ve slovenské jeskyni Mesačný tieň, chceme touto formou upozornit na jedno z opomíjených nebezpečí v podzemí.
