Vlastnit hospodu je fajn, ale vlastnit hospodu za kterou je jeskyně je dokonalý ráj !!!

1.5. LP 2009 v ranních hodinách vyrazila Speleoskupina  Guáno v sestavě Ivan, Jarda, Jirka, Andy směle do krasové oblasti Hersbrucker Schweiz, plni nadšení z připravované výpravy na jeskyni „Za hospodou". 100 km od Mariánských Lázní uteklo jako voda, GPS souřadnice nás přesně dovedly na místo a naše nadšení se postupně zvětšovalo. No, řekněte v jaké hospodě vám nabídnou  jeskyní pivo a  před jídelním lístkem přinesou katalog se speleo materiálem a jeskyní knihu? A nebo dva utopence s 1kg.karbidu?

Vstup do jeskyně je v těsné blízkosti za hospodou cca. 2m, takže ideální nástup. Celková délka jeskyně činní cca. 800 m. Najdou se zde malé i velké dómy, krátké a dlouhé meandry, komíny, plazivky, vodní šachty a menší podzemní jezera. Takže naprosto ideální jeskyně. Lanové cesty, mimo možnosti vystrojení některých meandrů pro bezpečné zdolání, tu bohužel nejsou. Ale i přesto je to velice překrásná jeskyní perla se zajímavým charakterem horniny a výzdobou.

Hned ve vstupní části jeskyně je velký prostorný dóm (Flemmbach - Halle), z kterého vede několik cest dalšího postupu. Až na pár slepých plazivek vedou z hlavního dómu čtyři hlavní cesty. „Východní labyrint" je soustava bahnitých chodeb, který nás dovede do "Západního labyrintu" z něj vede chodba k jeskynnímu jezírku Frida. To jsou první dvě cesty a ne zrovna jednoduché. Zde naše overaly dostaly jednotnou barvu. Třetí hlavní cesta je v podobě vodní úzké chodby, která se po 15 m. rozděluje na dvě vertikální puliny. Hloubka vody zde dosahuje místy 1m, takže holínky se vesele naplnily vodou . Vodní chodby jsou vyzdobeny masivním slinutím-taková menší odměna za mokrou obuv.

Čtvrtá cesta z hlavního dómu vede dlouhým meandrem „Julius Rühm". Zde je možné vystrojit lanové přemostění pro bezpečnější postup. Dá se to bez větších problémů překonat i bez něj, i přesto že bylo pod námi místy až 10 m. Na konci meandru po pravé straně je úzká suťovitá plazivka , která nás dovede do prostorného dómu  (Spöcker-Halle) zde je nejhezčí výzdoba z celé jeskyně.

Od meandru „Julius Rühm" dále také vede mimo zmiňované plazivky sintrová chodba do „Severní haly". V „Severní hale" se nachází tři cesty. První má nástup stoupáním meandrem cca. 8 m, který nás dovede do labyrintu chodeb s fantastickou výzdobou. Postup v těchto místech je tzv. po čtyřech a někde jak jinak než po břiše. Malé galerie a sintrová výzdoba za tu námahu stojí!

Druhá cesta ze „Severní haly" má začátek trochu plazící, postupně se přechází v zdolávání úzké trhliny směrem vzhůru. Po 5m stoupání následuje cca. 20m meander, v jehož polovině je dominanta celé jeskyně a to 8,5m stalagnát.

Poslední třetí cesta ze „Severní haly" jejíž nástup je taktéž proplazení menším tunelem zakončeným 60m meandrem. Na konci je vodní trhlina „Velký pátek" a malý háčkový labyrint se "Sluneční šachtou".

Celkový postup jeskyní není nijak lehký místy se člověk docela zpotil. Díky focení byl postup ještě náročnější a pomalejší. Od začátku do konce blesk a fotoaparát makali na plné obrátky. I přes dokonalé nasazení a trpělivost mých kolegů jsme museli z časových důvodů nechat některé pasáže k focení na příště. Nebude tomu dlouhého trvání a Guáno se v brzké době vypraví zase navštíviti tuto velice vzácnou krasovou perlu, jejíž pouť jest pro nás tak nesmírně překrásnou.

Zdař bůh

Ivan K.