V druhém říjnovém týdnu se naskytla možnost provést narychlo napouštěcí pokus na Babické plošině. Místní sbor dobrovolných hasičů nabídnul k využití kondiční jízdu s cisternou. Protože se nepovedlo uprostřed týdne shromáždit dostatek lidí pro napouštění závrtu sousedícího s Větrnou propastí, navrhl Laďa Blažek vyplýtvání cisteren s vodou do Olejníčkova komínu.

Cílem akce bylo zjistit, zda tento vykopaný komín má vůbec nějaký odtok. Lokalita byla virgulována bratry Olejníčky roku 1948 a členové Babické skupiny zde prováděli výkopové práce v letech 1979, 1992 a 2000. Největší dosažená hloubka činila asi 18m, práce na lokalitě stojí od jejího zaskružování v roce 2000.

Již od objevného průniku za Sifon III byla jeskyňáři Babické skupiny naznačována možná přítomnost oxidu uhličitého v těchto prostorách. Subjektivní pocity však ukazovaly spíše na stojatý vzduch s vysokou vlhkostí a zvýšená plicní ventilace byla přičítána fyzické námaze, spojené s těmito prostorami.

V neděli 28.9. proběhla akce ve Větrné propasti v částech za Sifonem III. Tentokrát jsme chtěli prověřit možnosti dalšího postupu ze Švestkové propasti, přesněji vylézt komín nad jejím dnem a pokusit se o prokopání chodbičky mířící zpět na tektonickou linii chodby pod Křížovým komínem. Po tradičním "rozjímáním nad nesmrtelností chrousta" vyrážíme okolo jedenácté ze základny v sestavě Márty, Krtek, Laďa a Zdenál Dvořák (6-14 Suchý žleb) směr Zadní pole. Další zpoždění přináší od minula vypnuté čerpadlo na rozvaděči před sifonem. Tím pádem jsme nemohli začít s čerpáním Sifonu III už během našeho převlékání na povrchu ale až v okamžiku kdy první z nás dorazil k jeho hladině. Dál to byla již téměř rutina. Cca 40 min. čerpání, přes sifon pod Křížový komín, obléct do cajků, 25 m nahoru a přes spojku do Švestkové propasti.

K vodní hladině Sifonu III ve Větrné propasti jsme poprvé pronikli v roce 1999 po rozšíření úžiny ležící asi 1,5 m nad tzv. Odtokem k Sifonu II (zpráva o činnosti v roce 1998). V zápětí byla zjištěna přímá souvislost obou sifonů (voda přes Sifon II protéká do Sifonu III) a proběhl neúspěšný pokus potápěče Martina Hóty o proplavání Sifonu III. Následovalo několik neúspěšných čerpacích pokusů kdy jsme vodu čerpali z hloubky 100 m až na povrch (1999-2002). Po objevu nových částí jeskyně za Sifonem I (zpráva o činnosti v roce 2003) jsme se k Sifonu III opět vrátili až v druhé polovině roku 2007.

Na sobotu 6.9. jsme měli naplánovanou akci do nově objevených prostor v Křížovém komínu za Sifonem III - viz. starší zápisy. Předběžný plán byl zmapovat nové prostory a zaútočit na nadějná místa "v novém". Na základně se sjíždíme již v pátek odpoledne trochu popít, něco ogrilovat a domyslet sobotní akci, protože účast měla být tentokráte enormní. V sobotu ráno pak přijíždí další posily, balíme věci a někdy mezi devátou a desátou se přesouváme na Zadní pole. Pouštíme centrálu a tím i čerpadlo v Sifonu III a za klábosení o všem možném i nemožném čekáme na uvolnění cesty za sifon.

Uplynulá neděle nás pořadně nahlodala a tak se již ve středu sjiždíme po práci v Babicích za účelem zahajení prací na spojce Větrná - Závrt č. 12 Zadní pole. Kolem 18. hodiny startujeme centrálu a zalézáme ve složení Márty, Krtek, Laďa do Větrné obtěžkáni vaky s vrtačkou, kangem a dalším haraburdím na střílení patronkama.

Ještě v týdnu vše nasvědčovalo tomu, že o víkendu proběhne akce v nových prostorách za Sifonem III ve Větrné propasti. Ke konci týdne se schylovalo už jen k střelecké variantě v horních částech Větrné, zejména v Kalcitce a průlezu do Malé Novohradské. První místo je puklina vedoucí dle mnohých domněnek do Závrtu č. 12 nacházejícího se v těsné blízkosti Větrné. Místem druhým je těsné místo na cestě k sifonům, v kterém Laďa vždy pronese: "Mrňau! Až se tady potáhnu příště s pinglem blata, tak už to tady nesmí být!" Nakonec však víkend dopadl zcela jinak.

Vrtačka byla u předsedy dlícího kdesi na dovolené s rodinkou a Mártyho bolela noha, takže na každé "know" ohledně střelecké akce měl Márty dvacet "how"? Nakonec to bylo i dobře, protože byl alespoň důvod rozcvičit zašprajcované zádové svaly z Větrné při natírání skupinového skladu. Márty dorazil již v sobotu po poledni a přidal se s Janou k natírání boudy, rour od kamen a pálení bordelu kolem základny. Po dokončení pyrotechnické vložky Márty popadl notebook, což je věc kterou má jen o malinko raději než nekontrolovaný oheň. Zbytek odpoledne spočinul v stavu plkání kolem map různé kvality a stáří, zachycujícíh vztah mezi Dvanáctkou a Větrnou.