Období před vznikem Babické skupiny

Zmínky o dřívějších průzkumech a výzkumech na Babické plošině nacházíme v literatuře od M. Kříže a F. Koudelky z roku 1902, důkladnější studie pak v díle R. Burkhardta a O. Zedníčka z let 1951-1955 a R. Burkhardta, O. Homoly a A. Ševčíka z roku 1960.

V 50. letech se praktické speleologii na plošině věnovali členové Speleologického klubu Brno. V roce 1947 se nejprve neúspěšně pokoušeli o otevírku závrtu č. 10 Zadní pole, aby posléze dosáhli úspěchu v nedalekém závrtu č. 12 Zadní pole (j. Dvanáctka), objevem propasťovitých prostor do hloubky 30 m. Rozsáhlé práce dále prováděli v jeskyni Kapustovka a v roce 1948 otevřeném (na základě virgulových měření) Olejníčkově komíně. Tyto výsledky jsou podrobněji uvedeny ve výročních zprávách Speleologického klubu za roky 1947, 1949, 1950. Činnost klubu na Babické plošině však postupně utichla.

Další průzkumy na Babické plošině uskutečnili členové speleologického kroužku I.BZKG Brno, kteří v roce 1964 odkryli vchod nové jeskyně Ve Člopech a několik roků zde prováděli pokusy o proniknutí dále.

Babická speleologická skupina

Od roku 1972 se intenzivnímu průzkumu této oblasti věnuje naše skupina. Za tuto dobu se nám podařilo učinit hned několik významných objevů. Za zmínku stojí prolongace Závrtu č. 12 Zadní pole v letech 1973 a 1985, objev Babické jeskyně v letech 1974-75 a hlavně 90. léta 20. století kdy začala Babická plošina pomalu poodkrývat svá největší tajemství v závrtu Sedma (1991 - 92) a v jeskyni Větrná propast (1996, 1997, 1999, 2003, 2007). Mimo to jsme pracovali s většími či menšími úspěchy v jeskyních Ve Člopech a Olejníčkův komín, objevili novou jeskyni v Závrtu č. 9 Zadní pole (1998) a otevřeli perspektivní lokalitu Krvák (2002) na Zadních polích.

Naším hlavním pracovištěm je již od objevu jeskyně Větrná propast jejíž prostory sahají do hloubky -117 m.

Perspektivita

Vzhledem k poměrně krátké systematické speleologické činnosti patří Babická plošina k nejméně probádaným částem Moravského krasu. Pravděpodobná souvislost části plošiny s podzemním Křtinským potokem dává naději na poodhalení hned několika dosud nevyřešených problémů této oblasti.