Jako každý rok i letos na jaře jsme zpracovali roční přehled našich aktivit v uplynulém roce a výslednou zprávu o činnosti naší skupiny jsme zaslali na sekretariát České speleologické společnosti. Její internetovou verzi + PDF dokument (1,52 MB)  si můžete nyní prohlédnout i Vy: 

Obsah:

1. Zpráva o činnosti výboru a členské základně
2. Zpráva o průzkumné a výzkumné činnosti

• J.č. 1303 Závrt č. 12 Zadní pole
• J.č. 1313 Babická jeskyně
• J.č. 1316 Olejníčkův komín
• J.č. 1318 Větrná propast
• J.č. 1320 Krvák

3. Další    
Zahraniční aktivity členů
Z další činnosti

4. Přílohy
Mapa Větrné propasti za sifonem III.

  1. Zpráva o činnosti výboru a členské základně

Členská základna ZO v roce 2009:
•    Předseda Ladislav Blažek
•    Místopředseda Martin Suchomel
•    Hospodář Petra Holubcová
•    Člen výboru Jan Morávek
•    Člen výboru Ing. Jaroslav Šanda
•    Ing. Štěpán Gabriel
•    Jaroslav Holický
•    Josef Jahoda
•    Jana Marečková
•    Ing. Petr Vodák
•    Zdenek Stloukal
•    PhDr. Zuzana Poláčková

Na minulé výroční členské schůzi vstoupila do naší ZO PhDr. Zuzana Poláčková. Stav členské základny zůstal po celý zbytek roku 2009 nezměněn. K 31. 12. 2009 měla naše ZO 12 řádných členů.

V průběhu roku se výbor ZO scházel dle aktuálních potřeb. Příjmy a výdaje za rok 2009 jsou uvedeny v samostatné „Zprávě hospodáře ZO“,  jejíž odsouhlasení je součástí výroční členské schůze.

 2. Zpráva o průzkumné a výzkumné činnosti

Hlavním cílem činnosti byla j. Větrná propast, v níž se uskutečnila většina podzemních akcí. Bylo provedeno několik akcí zaměřených na přípravu Krvavého závrtu k zaskružování. Zabezpečení vchodu do Babické bylo dokončeno terénními úpravami. V j. Olejníčkův komín a v j. Sedma proběhlo pouze měření hladiny oxidu uhličitého (CO2) a odběr vzorku vzdušnin za účelem jejich analýzy a určení původu.

J.č. 1303 Závrt č. 12 Zadní pole

V jeskyni probíhala pouze dokumentační činnost. Martin Suchomel a Ladislav Blažek provedli 8. Srpna 2009 revizi měřičského polygonu a zaměření jeskyně až po Kuřárnu pomocí měřícího zařízení Leica DistoX.
Obnova činností ve Dvanáctce a těžby sedimentů v Propasti II zůstává (vzhledem k poloze dna této propasti vůči částem Větrné propasti za Sifonem III) nadále možností k snadné realizaci kopáčských ambicí členů skupiny. Přístup do Propasti II je již možný spojkou Honzíkova cesta z jeskyně Větrná propast. Cestu zbývá rozšířit k pohodlnému průstupu a upravit tak aby nezadržovala vodu v nejnižším ohybu chodby.
Po dokončení úprav této spojky bude celá cesta na pracoviště k Propasti II trvat méně než 10 minut.

Obr. č. 1: Aleš Havel na snímku ze spojky mezi  Větrnou propastí a Závrtem č. 12

J.č. 1313 Babická jeskyně

V jarním období roku 2009 byly terénními úpravami srovnány sedliny v okolí vstupu vybudo-vaného během pracovních akcí v roce 2008. Jeskyně je relativně upravena vůči okolnímu te-rénu a zbývá vyrobit uzamykatelnou uzávěru na vstup.
Financování bude pravděpodobně předmětem jednání s AOPK. V jeskyni znovu vzniklo zimo-viště netopýrů a obnovil se skap v některých jejích částech.

Obr. č. 2 a 3: Fotografie portálu babické jeskyně v roce 2007 a v roce 2009 po úpravě vstupu.

J.č. 1316 Olejníčkův komín

Na Olejníčkově komíně neprobíhá od jeho zaskružování v roce 2000 žádný průzkum. Holá šachta o hloubce 13m  je přístupná pouze pomocí jednolanové techniky. Lokalita je dlouhodobě riziková z důvodu přítomnosti oxidu uhličitého (CO2). Jediná letošní revizní návštěva dne 7. července byla spojena s odběrem vzdušnin, který provedl Ing. Vlastimil Hanuš z České geologické služby.

Obr. č. 4: Zařízení Dräger X-am 7000 ke kontinuálnímu měření obsahu CO2 v ovzduší, vybavené sacím čerpadlem pro vzdálené získávání vzorků.

Naměřená koncentrace plynu dosáhla 5,2 % CO2 na dně šachty. Měřená hodnota rostla už od vstupní skruže (2,4%).  Prozatím tato jeskyně nadále patří mezi místa s nízkou prioritou dalších prací. Ing. Hanuš projevil zájem pravidelně sledovat koncentrace plynu v této jeskyni. Obdobný záměr byl ze strany Ing. Hanuše prezentován ohledně j. 1317 Sedma. Zde by po dohodě mohlo být nainstalováno stabilní gumové vedení pro odsávání vzorků bez nutnosti sestupu do nejnižších míst jeskyně. Odběry by pak bylo možné provádět ze samotného dna jeskyně a z prostory pod vstupní skružovanou šachtou.

J.č. 1318 Větrná propast

Ve Větrné propasti jsme se soustředili převážně na části jeskyně za Sifonem I, Sifonem III a na propojení jeskyně s nedalekým Závrtem č. 12 Zadní pole.

Za Sifonem I v místě zvaném „Sračkomet“ proběhlo několik přetěžovacích a kopacích akcí a dvě akce čerpací. Přeložením veškerých zakládek vznikly prostory pro další těžbu tekutých sedimentů a kamení z kolene Sračkometu. Celkově byla zlepšena přístupová cesta na pracoviště. Byly také podniknuty dva marné pokusy o proplavání tekutými sedimenty nad volnou hladinou a dále následovaly dva pokusy o zčerpání. Ani po snížení hladiny o 10 cm se nepodařilo znovu prolézt do míst, kam se dostali Blažek a Vodák před více jak čtyřmi lety.
K  zaplňování kolene Sračkometu sedimenty dochází po každém jarním tání a vydatných srážkách. K definitivnímu překonání bude pravděpodobně zapotřebí napnout úsilí na rozebrání klenby v nejužším místě kolene a po jeho překonání úprava přepadové hrany tak aby se v těchto místech netvořila nádrž.
Toto místo zůstává pro jeho odvodňovací funkci celé větve jeskyně za Sifonem I nadále nejzajímavějším pracovištěm a to i vzhledem k jeho hloubce -117m pod povrchem.

Nově objevené prostory za sifonem III z přelomu roku 2008/2009 byly zmapovány Ladislavem Blažkem a Martinem Suchomelem a byla vytvořena mapová dokumentace i třírozměrný model doposud známých prostor Větrné propasti. Tyto informace byly prezentovány na Speleofóru 2009 formou přednášky a fotografického posteru.

Část jeskyně za sifonem III nabízí v současné době jediné nadějné pokračování, kterým je odtok tvořený jednou z na sebe kolmých puklin, na kterých vznikl Křížový komín. Tato puklina pokračuje severovýchodně ve směru horizontu za sifonem III a bez problémů zvládá odvádět objem sifonu (v řádech jendotek kubických metrů) při jeho čerpání před každou pracovní akcí.
V puklině probíhaly rozšiřovací akce rukou Zdeňka Dvořáka (ZO 6-14 Suchý žleb) a i přes oxid uhličitý v prostorách zcela bez průvanu se povedlo rozšířit prostory dříve přístupné pouze úžinářům.

Obr. č. 5 : pohled do odtokové části pod Křížovým komínem. (na obr. Zdeněk Dvořák)

Obr č. 6 :  Práce v odtoku je „zpříjemňována“ blátem a oxidem uhličitým. (na obr. Zdeněk Dvořák).


Akce v nejzazších částech Větrné propasti se v uplynulém roce konaly mnohdy v dvojčlen-ném složení. Na vině je časová a fyzická náročnost bádání v kontrastu s mizernou vidinou úspěchu. Práce ve Sračkometu za sifonem I končily úplným promočením a práce za sifonem III se odehrávají v prostředí se špatnou kvalitou ovzduší a s únavným čekáním na vyčerpání sifonu (ca. 1,5h), což se odráží v nízké popularitě akcí.

J.č. 1320 Krvák

Na Krvavém závrtu v roce 2009 proběhla řada těžebních akcí s cílem připravit vstupní šachtu na zaskružování a zajistit ji tak proti zřícení. Martin Suchomel vyrobil robustní těžební trojnožku a ta byla osazena na pracoviště.
 

Obr. č. 7 : těžní trojnožka osazená u Krváku (J. Holický, J. Morávek). - P. Kučera v Krváku

Obr. č. 8 : pohled do šachty - na obr P. Kučera

Vstupní šachta jezařícená v hloubce 10,6 metru skalními bloky z posledních prací, které na šachtě probíhaly. K osazení skruží o průměru 80 cm je zapotřebí upravit šachtu na průměr nejméně 130cm. Proto byla započata práce a i přes nízkou účast byla šachta upravena do cca. 3m hloubky.
Výzvou pro rok 2010 je zaskružování šachty k bezpečnému pokračování průzkumu Krváku. Pod skalními bloky a sutí je v hloubce 15,3m pokračování v podobě úzké pukliny s volným pokračováním nejméně do hloubky 4m.

Zahraniční aktivity členů

Členové Babické skupiny v uplynulém roce podnikli dvě výpravy do jeskyní slovenské skupiny Speleo Nicolaus, kde navštívili Ledovou propast na vrcholu Ohniště a zúčastnili se pracovní akce v jeskyni PIU pod vedením Ing. Holůbka. Dále pod vedením  Petra Nováčka (ZO 6-12 Speleoklub Brno) provedli znovuobjevení jeskyně v lokalitě Biela sonda na hřbítku Slemä.

Obr. č. 9 :  Celkový pohled na terén před Bielou sondou, dle pozdějšího zjištění nejzazší částí doposud nezdokumentované puklinové jeskyně objevené pravděpodobně S. Šrolem.

„Sekce“ historického a důlního podzemí se účastnila dokumentačních akcí v  starých důlních dílech na území Polska a Rumunska. Dále pokračoval průzkum a dokumentace staré šachty (92m) a důlního systému (zaměřeno 790m) v okolí Banskej Štiavnice. Výstupy budou prezentovány cestou Technického muzea v Liberci.

Z další činnosti

V závěru roku přivezl Martin Suchomel scanner a na skupinové základně byl digitalizován archiv fotografií a textů, které se podařilo doposud k činnosti skupiny získat. Za přispění Jana Morávka a Zdenka Stloukala byly fotografie otextovány a připraveny k nakopírování na skupinové stránky. V plánu je též vytvoření CD s uloženými skeny veškerého materiálu k snadnější distribuci mezi zájemce.

Obr. č. 9 : Momentka z digitalizace archivu skupiny (P. Holubcová a J. Morávek).

Babická skupina i v roce 2009 provozovala internetový server www.jeskynar.cz – portál pro publikaci článků z oblasti speleologie a pro tvorbu prezentací speleologických skupin. Na tomto serveru se nacházejí i oficiální stránky Babické speleologické skupiny na adrese www.jeskynar.cz/babicka-skupina

Závěrečné poděkování

Poděkování za ochotu a spolupráci patří všem, kteří jakoukoliv měrou přispěli i v uplynulém roce k fungování Babické speleologické skupiny: Statutární obec Babice nad Svitavou, starosta obce, restaurace Sokolovna Babice, Sbor dobrovolných hasičů Babice nad Svitavou, Josef Jahoda, Petr Kučera, Roman Uher, Petr Nováček, Jiří Kunc, Jan Švehla, Ondřej Jaroš, Aleš Havel (ZO Myotis), Dave Nixon (UK), Kateřina Tvrdá (Zlatý kůň), Petr Kubata (ZO 6-12) , Miloš Peltán Petr Kubata (ZO 6-12), Richard Prachař, Libor Procházka.

Mapová příloha

Obr. č.  10 : 3D model Větrné propasti s vyznačenými názvy částí jeskyně, které mají vztah kzprávě o činnosti. Klikněte pro zobrazení obrázku v plné velikosti (PNG 766*696 pix, 68 kB)

Obr. č. 11 :  půdorysný pohled na 3D model Větrné propasti s barevným vyznačením hloubky. Klikněte pro plný obrázek (PNG 1280*696 pix, 54 kB).