Kvůli povodním jsme neodjeli na vodácký víkend a tak jsme zavítali s Holubicí do Větrné. I tam však nebyla o vodu nouze. Sifon I. je od polovyčerpaného stavu z minulého čtvrtka opět plný až po okraj. Nakonec se nám voda z něj bude hodit, ale o tom až dále. Sifon III. byl taktéž plný a po jeho částečném vyčerpání se zasekl plovák o vodorovný žebříček přes Morávkovu jímku vykopanou v koleni sifonu. Přelez byl 10 cm pod vodou a tak jsme přinesli násadu od smetáku a ponechali ji i na příště jako "dálkové ovládání" plováku čerpadla.

V úseku mezi výlezem ze sifonu III a Porodnicí je proti zimě slabší ovzduší, s orientačním množstvím CO₂ do  1,5 %.  Pod Křížovým komínem už je o něco lépe a na dně odtoku ze dna Křížového komína je cítit slabý průvan. Ten viditelně odfukoval proud vápencového prachu při vrtání a znatelně rychleji oproti minulým akcím zde probíhalo větrání při úpravách čelby v puklině směrem po odtoku. Oproti zbytku jeskyně za sifonem III. je tedy paradoxně v nejnižším místě nejlepší vzduch.

Celé pracoviště je předchozí činností Zdeňka Dvořáka upraveno natolik přijatelně, že je možné zde pokračovat na dalším postupu i normálním postavám a ne jen užinářům. Pravdou ovšem zůstává, že záchrana raněného v nosítkách z těchto míst je jen obtížně představitelná.

Obr. č. 2: pohled na závěr pukliny od posledního měřičského bodu

Provedli jsme rozšíření pukliny, odstranění boční kulisy u posledního měřičského bodu a odtěžení kamení pod žebřík umístěný do třímetrového stupně na minulé akci. Po posledních pracech jsme se konečně "rozhlédli" po další perspektivě. Dali jsme sbohem původním představám o stropní kulise nořící se na konci cca metr a půl dlouhé vodní hladiny polosifonu na dně pukliny.

Obr. č. 3: detail proprané pláže polosifonu

V této chvíli se spíše zdá, že puklina se zužuje a zavírá sedimentem a že odtok směřuje dále kolmo na ni směr JV ve formě ca 25 cm širokého kanálu. Přibližně 10 cm prostoru nad hladinou je volného a je cítit průvan a slyšet voda kapající na hladinu. Ozvěna z těchto prostor budí zbytečný optimismus. Hladina před odbočkou je viditelně pokleslá  proti staré čáře na stěnách a zdá se, že právě tomu vděčíme za pohyb vzduchu směrem z nových  prostor.Vlivem jarního tání nebo pravidelného čerpání sifonu do těchto míst došlo pravděpodobně k odplavení materiálu a otevření vodní hladiny.

Jako jedna z možností pokračování nás napadl postup spočívající v rozplavení dna polosifonu a odplavení sedimentu do nových prostor, kam se jeskyně odvodňuje nejen přirozeně ale i při čerpání sifonu III. K tomu by se výhodně dala použít voda z sifonu I. Tím pádem by mohla proběhnout akce v následujícím pořadí:

1. vyčerpání sifonu III. a instalace proudnice do odtoku pod Křížový komín
2. načerpání vody ze sifonu I. do sifonu III. při zajištěné komunikaci skrz sifon III.
3. čerpání vody ze sifonu III. na hydrotěžbu v odtoku pod Křížový komín

Obr. č. 4 : ještě jedne pohled na stejné místo odtoku.

Tím by se podařilo sjistit, jaký tvar má dno polosifonu. Při jeho zkoumání totiž nebyl problém v leže zapadnout na vzepřené pažido půl těla v řídkém sedimentu. Je tedy možné, že současná část odtoku je jen vrchol chodby ve tvaru obrácené klíčové dírky a že by k prolezení stačilo vytěžit dno polosifonu a vyčerpat ho. Plážička polosifonu je posetá hrubším pískem ležícím na povrchu tekutého sedimentu.

V neděli jsme ještě zašli s Laďou do Babické jeskyně a započali jsme práce na jejím přemapování. Povedlo se nám udělat sice pouhých 80m, ale 2/3 z toho byly plazivky v nichž je stabilizace bodů opravdovou zábavou. Laďa navíc z celého úseku vytvářel rozvinutý řez. S polygonem jsme skončili pod Komínkem a pro detailní mapu budou zapotřebí ještě dvě akce.

Na Krváku se utrhla jedna stěna a zasypala dno.  Vleké deště narušily vlhnutím stabilitu stěny a tak bude nutno po vyschnutí pořádně zrevidovat stěny a zamyslet se co dál s Krvákem.Na jednu stranu je to příjemná kýblovací lokalita, na stranu druhou se k práci na ní nikdo nemá.